PO STOPÁCH WILLYHO WONKY 2025
Tabulka označuje vývoj celkového pořadí a počtu bodů týmů v každém dni:
| Název týmu: | pondělí | úterý | středa | čtvrtek | závěr: |
| Pusinky | 3. (16 b.) | 2.-3. (30 b.) | 2. (50 b.) | 2.-3. (63 b.) | 2. (100 b.) |
| Mentolky | 7. (10 b.) | 4.-5. (28 b.) | 4. (42 b.) | 4. (56 b.) | 6. (72 b.) |
| Borůvkoví dortíčci | 2. (17 b.) | 6. (27 b.) | 6. (39 b.) | 5. (54 b.) | 4. (76 b.) |
| Lentilky | 5. (14 b.) | 4.-5. (28 b.) | 5. (40 b.) | 6. (51 b.) | 5. (75 b.) |
| Popelářské laskominky | 6. (13 b.) | 7. (25 b.) | 7. (35 b.) | 7. (50 b.) | 7. (69 b.) |
| Dubajští čokoládíčci | 8. (6 b.) | 8. (15 b.) | 8. (21 b.) | 8. (31 b.) | 8. (51 b.) |
| Marmelády | 1. (18 b.) | 1. (37 b.) | 1. (55 b.) | 1. (73 b.) | 1. (110 b.) |
| Čokoládoví banánci | 4. (15 b.) | 2.-3. (30 b.) | 3. (48 b.) | 2.-3. (63 b.) | 3. (80 b.) |
První den:
Fotky: https://www.rajce.idnes.cz/album/g7W3ZZObcC23atq4
Tajný recept na věhlasnou Wonkovu čokoládu ztracen
Známý továrník a majitel čokoládovny Willy Wonka se opět vydal na své objevitelské cesty, aby ochutnal nové ingredience, které by mohl použít pro své cukrovinky. Ochutnávka ale měla hořkosladkou chuť. Willy totiž po požití rostliny ztratil paměť a zapomněl recept na svoji nejlepší čokoládu.
Jelikož je ale Willy mužem prozíravým a zkušeným, neponechal předtím nic náhodě. Recept ukryl do speciálního trezoru a kód k němu rozmístil po továrně. Pro jistotu taky svým zaměstnancům, Umpalumpům, prozradil několik nápověd, které ho k heslu dovedou.
Sám je ale svým objevitelským výletem vyčerpaný. Poprosil proto svoje nové zaměstnance, aby mu s hledáním kódu pomohli. V areálu továrny mají všichni krásné ubytování v čokoládových domcích. Postaráno je taky o jejich bříška. Ještě aby ne, když jsou v továrně na dobroty. Ale dost bylo mlsání, teď už vzhůru do práce.
Aby nové posile šla práce lépe od ruky, rozdělila se hned do několika barevných týmů. V továrně je potřeba dodržovat řádnou hygienu, proto hned po vstupu do provozu nasadily týmy barevné čepice a daly se do pátrání. Začali ve Wonkově kanceláři. Svoje badatelské poznatky zaznamenaly do svých deníků.
„Prohledali jsme Wonkovu kancelář a našli jsme nápovědu k celotáborové hře. Náš názor: Bavilo nás to a zatím to jako tým zvládáme. Vzkazy Willymu Wonkovi:
Milý Willy, velice nás mrzí, že jsme byli nuceni důkladně prohledat tvou kancelář. Moc se za to omlouváme. Tvého velblouda jsme nedopatřením zaměnili za nosorožce, což nás samotné velice překvapilo. Oceňujeme tvůj osobitý styl. S úctou Popelářské laskominky“
(Zápis z deníku oranžového týmu Popelářské laskominky)
„Ahoj, dneska je 6.7., což značí první den od doby, co se zapomněl recept na tu nejlepší čokoládu. Chtěli jsme pomoc Willimu, tak jsme vytvořili týmy, ve kterých budeme spolu pracovat a zachráníme továrnu. Dneska jsme se byli podívat do Willyho kanceláře, abychom našli nějaké indicie. Po náročném pátrání jsme zakončili den dobrou večeří a odpočinkem. P.S. Omlouváme se Willymu za zničenou kancelář.
Banánci.“
(Zápis z deníku žlutého týmu Čokoládoví banánci)
„Dne 6.7. Našemu týmu světle modrých se vedlo dobře. Na to, že jsme se teprve rozřadili, to bylo fajn. Šli jsme do Wonkovy kanceláře. Nápovědu jsme vyluštili hned. Všichni z našeho týmu si to užili. Další až zítra. P.S. Chceme moc těch pět bodů, díky.“
(Zápis z deníku světle modrého týmu Lentilky)
„Neděle. Dnes po rozdělení do osmi družstev jsme se lépe poznali a společnými silami jsme se vydali do Wonkovy kanceláře, kde jsme si prohlédli různé věci a znaky a z poznámek vyluštili úkol v podobě křížovky. Zatím nám to přijde lehké, uvidíme zítra :D.“
(Zápis z deníku vínového týmu Pusinky)
„6.7. neděle. Dnešní den jsme začali obědem. K obědu jsme měli kuře s kaší a po něm jsme měli polední klid. Když zazněla hudba, všichni jsme šli ven, kde nás čekalo uvítání a rozdělení do týmů. Naučili jsme se také taneček, kterým pravděpodobně budeme tancovat na rozcvičce. V týmech jsme se seznámili a šli se připravit k bazénu. Tam jsme chvilku pobyli a pak už jsme šli do kanceláře Willyho Wonky. Tam jsme si zapsali vše, co nám přišlo zvláštní. My jsme se zaměřili hlavně na písmenka a místa, kde jsme je našli. Zapsali jsme si také obrázky a čísla k nim. Po večeři jsme dostali papírky s tajenkou, kterou jsme museli vyluštit. K tomu se nám hodila místa a písmenka, která jsme si zapsali dříve. Teď už máme volnou zábavu, někdo hraje volejbal, někdo vybiku a tak dále.“
(Zápis z deníku světle zeleného týmu Mentolek)
„Seznamovací hry. Byl oběd, potom přišel Willy Wonka. Naučili jsme se Lumpalumpový tanec a pak přišla celotáborovka. Najít všechny důležité i nedůležité věci, vymýšleli jsme pro tým jméno. Zapsat si je.“
(Zápis z deníku tmavě zeleného týmu Dubajských čokoládíčků)
„V neděli 6.7. jsme v 10:00 odjížděli z vlakového nádraží v Liberci na náš tábor Po stopách. Po ubytování jsme šli na oběd. Měli jsme vývar a kaši s kuřetem. Po obědě jsme měli polední klid. Pak jsme se naučili taneček a rozdělili jsme se do týmů. My jsme tým červený. Jménem Marmelády. Nejdříve jsme se více poznávali a pak jsme šli hrát první hru. Pustili nás do Wonkovy kanceláře a vypisovali jsme si možné indicie k možným hrám. Pak jsme šli na večeři a měli jsme noky se zelím a masem. Možná se nám teď podařilo vyluštit tajenku.“
(Zápis z deníku červeného týmu Marmelády)
„Tábor Willyho Wonky, den první. Po příjezdu a obědě jsme byli rozřazeni do týmů. Týmová aktivita dopadla skvěle, všichni do jednoho se zapojili. Společně jsme táhli za jeden provaz jako opravdový tým. A nakonec jsme si to všichni užili.
P.S. Moc nás mrzí, že jsme vám udělali nepořádek v kanceláři, stačí říct a my vám to pomůžeme uklidit. A máme už stopu…“
(Zápis z deníku tmavě modrého týmu Boruvkoví dortíčci)
druhý den:
Fotky zde: https://www.rajce.idnes.cz/album/8gQwRPVw5njzmD6Q
Chybějící čokoláda omezila provoz celé továrny
Zdá se, že chybějící recept na čokoládu zkomplikoval chod továrny mnohem víc, než si Wonka dokázal představit. Jeho zaměstnanci si ale sami neví rady. Například Čarokvětka Kořínková z Tajuplného skleníku nemůže pěstovat rostliny. Jsou totiž závislé na vůni čokolády, a bez ní nemůžou správně růst. Nový tým zaměstnanců je tady, aby továrnu zachránil. Čarokvětce například pomohli se sběrem vzácných semínek. Potřeba bylo taky opatřit slunce, vodu a v neposlední řadě taky zeminu. Nebylo to však jednoduché. Týmy nových zaměstnanců si ale poradily a květiny společnými silami zasadily všechny květiny.
Další dobrodružství odvážlivé pomocníky čekalo v nedalekém pendrekovém pralese. Na několika pracovištích zápasili se silnými a náročnými pendreky. Nakonec se ale všem podařilo z pralesa bez újmy vyváznout.
Den v továrně byl opět nabitý a plný dojmů. No posuďte sami:
„Pondělí
Hned po probuzení jsme se dozvěděli, že rozcvička se ruší a nálada nám stoupla. Po výborné snídani v podobě švédského stolu, jsme se začali připravovat na těžké úkoly rozmístěné po celém kempu. Sázeli jsme sazeničky kytek a každá měla jinou hodnotu. Nakonec jsme se umístili dobře i přes všechen stres a připravili se na další hru. Pendrekový prales, kde jsme se opět umístili dobře, a šli jsme si odpočinout. Po odpočinku následoval oběd – lívance :). Byly výborené a plné energeie, kterou jsme využili na oddílovou hru. Maršál! Zatímco čtvrtý oddíl byl v lese, první a třetí oddíl kreslil na skleničky. Ostatní měli volnou zábavu. Po volné zábavě byla večeře a byly lasagne. Poté se vyhlašovaly výsledky dnešní hry. A teď je volná zábava do večerky.“
(Zápis z deníku vínového týmu Pusinky)
„Co jsme zažili: Nejprve jsme pomohli umpalumpici zasadit kouzelné rostliny a potom jsme se vyprostili z pendrekového pralesa.
Náš názor: Bohužel jsme nepochopili zadání rostlinové hry, a tak jsme hru první půlhodinu hráli špatně. Zkrátka se nám to nepovedlo :(. Avšak pendreková hra nás bavila.
Vzkaz Wonkovi: I přes náš dnešní neúspěch se budeme dále snažit pomáhat, aby se tvá továrna zase dala do pohybu.“
(Zápis z deníku oranžového týmu Popelářské laskominky)
„Dneska pokračoval další po receptu na čokoládu pana Wonky. Po ranním posílení jsme vyrazili sázet květiny do skleníku. Následoval oběd v podobě lívanců. Po dlouhé odpolední pauze jsme měli aktivity v oddílech. Zapomněl jsem dodat, že ještě před obědem jsme navštívili pendrekový prales. Následovala pauza se svačinou. Pak byly další oddílové aktivity a večeře. K večeři byly lasagne. Dnešek hodnotím 10 z 10.
(Zápis z deníku světle modrého týmu Lentilky)
„Den číslo 2 od doby co není recept na Wonkovu čokoládu. Na posilnění jsme si dali výbornou snídani. Poté, co jsme se vydali do skleníku a pomohli jsme umpalumpici vysázet nový kytičky a rostliny. Když jsme měli hotovo, tak jsme dostali další bojový úkol. Tady se člověk normálně nezastaví. Ocitli jsme se v pendrekovém pralese. Tam se do nás zamotaly pendrekové liány. Dnešek byl náročný.“
(Zápis z deníku žlutého týmu Čokoládoví banánci)
„První ráno bohužel bez rozcvičky kvůli nepříznivému počasí. Pak jsme šli na snídani, na které byly švédské stoly. Pak začala celotáborová hra, která se odehrála v tajuplném skleníku. Sbírali jsme sazeničky a ingredience pro jejich růst. Po 15minutové pauze jsme měli další hru, která se odehrávala v pendrekovém pralese. Plnili jsme deset úkolů. Potom jsme měli oběd. Byla zelňačka a lívance (10/10). Potom byl polední klid. Po poledním klidu byly oddílové hry. Na svačinu jsme měli jogurt. K večeři byly lazaně. Poté bylo vyhlášení výsledků. Umístili jsme se 1., protože jsme šikovní a nejlepší. Jupíííí!! :D“
(Zápis z deníku červeného týmu Marmelády)
„Den druhý
Díky špatnému počasí jsme prošvihli rozcvičku a mohli jsme si déle pospat. Potom jsme šli na snídani, která byla výborná! Pochutnali jsme si na širokém výběru jídla a šli jsme se věnovat celotáborové hře. Dnes jsme umpalumpům pomáhali zasadit rostliny a ukáznit pendrekový prales. Všechny aktivity byly velmi zábavné a vzrušující. Pak jsme se posilnili obědem a měli polední klid. Pak jsme se věnovali oddílovým aktivitám. Celý den jsme si moc užili. Věřím, že všichni táborníci nemůžou dospat dalšího dne.“
(Zápis z deníku tmavě modrého týmu Boruvkoví dortíčci)
„Tento den začal v tajuplném skleníku, kde jsme se stali zahradníky a zahradničili. To jsme dělali do svačiny, během které tam dvě vedoucí dělaly ASMR (takový to divný mlaskání a šustění na mikrofon-poznámka redakce). Po svačině byl na pořadu den pendrekový les, ve kterém náš tým nejvíce bavilo jezení pendreků. Po útěku z tohoto lesa byl oběd. Po obědě jsme vybarvovali hrníčky a i jsme je brousili. Pak jsme měli volnou zábavu. Pak byla večeře.“
(Zápis z deníku tmavě zeleného týmu Dubajští čokoládíčci)
„Dnes jme začali v osm snídaní kvůli dešti jsme neměli rozcvičku. Po snídani jsme šli do tajuplného skleníku a pomohli jsme s obnovením růstu květin. Kytky by měly do soboty vyrůst, pokud se továrna do soboty zprovozní. Pak jsme pomáhali v pendrekovém pralesu a plnili jsme deset úkolů. Pak jsme šli na oběd. Po obědě jsme byli v oddílech. A vyráběli jsme nebo jsme měli oddílovou činnost. A pak jsme šli na večeři. Po večeři jsme měli vyhlášení a jsme celkově sedmí.“
(Zápis z deníku světle zeleného týmu Mentolky)
třetí den:
Fotky zde: https://www.rajce.idnes.cz/album/8gQwRPVw5njzmD6Q
Jen růžová to může být, bez čokolády ale ne tak docela
Hublibuba žvýkavá šílí. Její posilovna totiž zeje prázdnotou. Zaměstnancům chybí energie. Nemají čokoládu a ani chuť cvičit. A stoje tak chátrají. Umpalumpice proto požádala zaměstnance, aby stroje pomohly rozhýbat. A na závěr ještě mohli poznat Hubli buby nejoblíbenější žvýkačkové příchutě. Pomoc ale nepotřebovala jenom tato sličná umpalumpice. Teamy o pomoc požádal taky Vatoslav cukřík. Jeho vatové nebe totiž ztrátou čokoládového receptu taky utrpělo. Zážitky jsou opět intenzivní a zdá se, že se někteří postupně dostávají receptu na stopu.
„Úterý
Dnes jsme začali den krutým probuzením a rozcvičkou. I přes nepřející počasí jsme pokračovali v pátrání. Dnes jsme přišli na pomoc do žvýkačkové posilovny, kde jsme rozhýbávali stroje naším cvičením. Po svačině jsme trávili čas. S oddílem, který jsme přerušili obědem. Po obědě jsme pokračovali s oddílovou činností. Následně nás navštívil Vatoslav s prosbou o zprovoznění vatového nebe. Uprostřed práce nás vyrušila večer večeře. Po večeře jsme pokračovali v pomáhání Vatoslavovi a pro nás úspěšně. Teď už ti jen píšeme vzkaz a budeme mít osobní volno. P.S. Jsme na stopě tvému receptu. Tvoje Mentolky.“
(Zápis z deníku světle zeleného týmu Mentolky)
„Milý Wonko, doufáme, že se tvoje výroba čokolády brzy obnoví. Dnes jsme měli první rozcvičku v lese. Skoro všichni přišli pozdě (proč ne, že by ty puntíky vypadaly jako klíšťata)
Celotáborovka:
žvýkačková posilka: (proč zrovna v nejhorší deeeen)
vatové nebe: nošení cukru, foukání plyšové vaty, nošení míčků v kornoutu, skládání a tipování.
Nakonec vyhlášení výsledků. Čau Wonko!“
(Zápis z deníku tmavě zeleného týmu Dubajští čokoládíčci)
„K obrovskému zděšení jsme se probudili, když jsme zjistili, že MUSÍME NA ROZCVIČKU. I když snídaně potom byla skvělá, vřele doporučuji. A jelikož nám počasí nepřálo, tak jsme jednu (první) část strávili hledáním indicií a druhou část odpoledne. Myslíme si, že se nám lépe povedla první část více než druhá. Ve druhé nám to tolik nešlo. ALE našli jsme indicie a už se blížíme k nalezení kódu. Jinak jako tým spolupracujeme skvěle, všichni si to užíváme.
S přáním nalezení kódu Team Tmavě Modrá.“
(Zápis z deníku tmavě modrého týmu Boruvkoví dortíčci)
„Co jsme zažili:
Zaposilovali jsme si ve žvýkačkové posilovně, následně jsme si vyslechli nezapomenutelný a duchanaplňující výklad pana Vatoslava. Poté jsme si prošli vatovými stanovištěmi, jehož poslední stanoviště (foukání brčkem) nám bohužel nevyšlo 🙁 🙁 :(. Avšak ve hledačkostopovací hře jsme naopak absolutně triumfovali 🙂 🙂 :).
Náš názor: Jsme psychicky smíření s tím, že naše výkony nejsou zcela ozařující, tudíž jsme díky našemu závěrečnému výkonu více než spokojeni :).
Vzkaz Willymu: Chceme vzkázat milý Willy ,
Oranžový našli síly.
A navzdory tomu smradu žumpy,
Zbožňujeme tvé umpalumpy.“
(Zápis z deníku oranžového týmu Popelářské laskominky)
„Úterý
Dnešek se nám opravdu nepovedl byli jsme hodně smutní a zkalamaní. Jediná Laura, naše nejlepší a nejoblíbenější lektorka nás pořád povzbuzovala a zlepšovala nám náladu. Ponaučili jsme se, že se nesmíme vzdávat a musíme si věřit a snažit se, protože záleží hlavně na tom, abychom si to užili a zbytečně se nehádali. Řekli jsme si, že zítra vstaneme s čistou hlavou a zapomeneme na dnešek, který jsme nevychytali. Teď si po tom náročném dni všichni odpočineme a užijeme si večer s našimi kamarády. Myslíme si, že pár her a volného času nám tu náladu zlepší.“
(Zápis z deníku vínového týmu Pusinky)
„Ráno byla rozcvička, poté jsme měli snídani. Po snídani nás už čekala další místnost (žvýkačková posilovna jsme dopadli druzí. Všichni jsme byli totálně mokrý a proto jsme šli na oběd. Po bědě jsme měli odpolední klidu. Jsme měli oddílové činnosti. Po činostích jsme běhali a skončili předposlední. Poté byla volná zábava. Po zábavě jsme šli spinkat. Nedělala bych štafety v dešti. Jinak jsem si tento den všichni moc užili. Doufám, že se továrna brzy spustí a budeš moct vyrábět opět další cukrovinky.“
(Zápis z deníku světle modrého týmu Lentilky)
„Po krásném probuzení jsme se znaveni vydali hledat naši energii v lese (rozcvička). Rozcvička byla ideálně dlouhá i fyzicky náročná. Myslíme, že je to takto super! Snídaně jako obvykle velmi chutná, skvělý výběr, prostě top. Jedině lívance rychle mizely…Poté jsme se s plnou energií vydali do žvýkačkové posilovny. Hezky jsme si zacvičili, jen nám nepřálo počasí, ale tento pocit nám spravil pocit vítězství :3. Na svačinu byl chleba s mrkvovou pomazánkou, ne všem chutnalo. Poté následovaly oddílové aktivity a OBÍDEK. Pak zase oddílové aktivity a mňamózní svačinka. Ve vatovém nebi jsme foukali vatu, nosili cukr…no, pracovali jsme s cukrem. K večeři byl guláš a pak poslední hra. Teď čekáme na výsledky a vidíme jak to dopadne. Dnešní den hodnotíme 8/10!!“
(Zápis z deníku červeného týmu Marmelády)
„Po krutém probuzení jsme běželi na rozcvičku, naplnili břicha a pokračovali náročným tréninkem ve žvýkačkové posilovně, kde jsme se pořádně spotili. Déšť nás lehce sabotoval, ale nic nás nazastavilo. Po tréninku jsme odměnili oddílovou činnost, která pro nás byla takovým menším odpočinkem. Když jsme dojedli oběd čekal na nás další část továrny, která potřebovala naší pomoc. Vatové nebe. Tam nás potkalo 5 úkolů, které jsme zvládli levou zadní :).„
(Zápis z deníku žlutého týmu Čokoládoví banánci)
čtvrtý den:
Fotky zde: https://www.rajce.idnes.cz/album/xVzDQdnKHFeR0XZO
Další místnosti v ohrožení. Vyschla bažina a dodavatelé surovin přestávají fungovat
Zdá se, že chybějící recept na čokoládu komplikuje výrobu sladkostí ještě mnohem víc. Řada správců místností si totiž stěžuje na chybějící dodávky surovin. Například Karmelína Sladká, která vyrábí karamel v Karamelové bažině, přišla o dodávky cukru. Dodavatelé ho teď do továrny nevozí, když se nevyrábí čokoláda, a tak karamelová bažina vyschla. Nový tým zaměstnanců se ale pokusí karamel znovu vyrobit.
Potíže má taky Cookeena Sušená. Dodavatelé surovin na výrobu těch nejlepších sušenek totiž ztratili morálku a poztráceli zboží po celé sušenkové poušti. Naše týmy ale přispěchaly na pomoc a suroviny posbíraly. Později pak pomohly sušenky vyrobit. Čas kvapí a recept na čokoládu stále nikde. Postupně se ale daří získávat indicie k otevření safu.
„Milý Wonko,
Dnes jsme se probudili se zděšením, že za čtyři minuty máme být na rozcvičce, a i když trochu pršelo rozcvička byla mnohem lepší než včera. Pak jsme navštívili Karamelovou bažinu. Myslím, že se nám nejvíc povedla sladkovodní řeka a pak jsme navštívili sušenkovou poušť, která se nám povedla i nepovedla. Měli jsme dost zlatých sušenek, ale dál jsme nemohli vyrábět sušenky, protože jsme měli málo čokolády, tak jsme chtěli dělat bez čokolády, ale na chvíli nám došel cukr. Jinak jako tým fungujeme dobře :). A myslím, že víme, jak vyřešit poslední nápovědu.“
(Zápis z deníku tmavě modrého týmu Borůvkoví dortíčci)
„Dnes byla rozcvička s Kubou a Pájou, tancovali jsme. Po snídani jsme pomáhali Karmelíně Sladké. Chtěla po nás opravit teplomet a umpalumpové nám zrovna moc nepomáhali. Povedlo se. Hned poté jsme pomohli Cookeeně Sušené s hledáním surovin. Skončili jsme pátý. Po obědě jsme hráli Lauřinu hru. Měli jsme v týmech vytvořit svůj vlastní podnik, ve kterém jsme poskytli službu vedoucím. Po večeři jsme šli na nástup, na kterém jsme dostali jednu ze dvou indícií. Tu jsme hned vyřešili a teď už máme volno.
P. S. Jsme zase o krok blíže k receptu 😉 <3„
(Zápis z deníku světle zeleného týmu Mentolky)
„Dnes jsme dělali zábavnou karamelovou bažinu. Sbírali jsme cukr, vodu a kartičky a nás u toho nás naháněli lumpové. Furt nás strkali.
Měli jsme výbornou ovocnou buchtu. Pak jsme pekli sušenky, pak byl oběd. Po obědě jsme odpočívali. Potom jsme dělali firmy.
Večer jsme hráli vybiku a volejbal. Pak jsme šli hrát zábavné a děsivé kotlíky.“
(Zápis z deníku tmavě zeleného týmu Dubajští čokoládíčci)
„Co jsme zažili:
Prošli jsme si karamelovou bažinou a poté sušenkovou pouští.
Náš názor:
Karamelovou bažinu jsme si užili, ale v sušenkové poušti jsme zcela nespolupracovali.
Vzkaz Willymu:
Sušenková poušť byla poněkud vlhčí než bychom byli bývali čekali.“
(Zápis z deníku oranžového týmu Popelářské laskominky)
„Dnes se nám hrozně dařilo a všichni byli moc spokojení. Asi to zamyšlení ze včera pomohlo.
Hned ze začátku se nám dařilo v karamelové bažině. Náš tým si vytvořil skvělé skupinky, které byly dobře věkově vyvážené.
V sušenkové poušti jsme nasbírali hrozně moc surovin a zbytečně dlouho je na konci počítali, ale i přesto jsme se umístili 1.!
Teď už jsme jen tři body v celkových výsledcích od 1. místa a naše naděje i s náladou se opět zvedla. ❤️😄“
(Zápis z deníku vínového týmu Pusinky)
„Uběhly čtyři dny a nám to už připadá jako věky. Nálada v týmu začíná být horší a horší. Nevíme, jestli to je kvůli výsledkům, které dostáváme z her, nebo z počasí, které nám moc nepřeje. Moc doufáme, že se nám motivace do dalších dnů vrátí, protože to naše výsledné tahy dost ovlivňuje a jestli se z toho začarovaného kruhu nedostaneme taky hrozí, že by jsme skončili poslední. Ale abychom nebyli jenom negativní, tak chci říci, že se nám dnes povedla hra se sušenkami, protože jsme dostali nápovědu, která se nám bude velmi hodit do dalších dní. Nápovědu jsme zatím neluštili, takže dost nevím, co by se tam mohlo skrývat za slovo. Taky musím zmínit hru s podniky, která se mně osobně moc líbila, taky hlavně kvůli bonbónům, které jsme vyhráli.„
(Zápis z deníku světle modrého týmu Lentilky)
„Den jsme začali velmi kreativní taneční rozcvičkou. U snídaně dneska byly donuty. Následuje Karamelová bažina, která si docela zahrávala s našimi nervy, ale nakonec to bylo super. Pak byla Sušenková poušť, kde jsme hledali ingredience k sušenkám, po které jsme byli bodováni. Na oběd byla rýže a omáčka s masem, mohlo to být lepší. Na oddílových aktivitách jsme připravovali služby pro vedoucí. Mezitím jsme dostali mňamózní buchtu a pokračovaly oddílovky. Pak byla už jen večeře, vyhlášení a teď píšeme tento deník. Dnešek: 9/10“
(Zápis z deníku červeného týmu Marmelády)
„Dnes jsme se hned po snídani přesunuli do karamelové bažiny, kde jsme se dost naběhali. Byla to moc hezky připravená hra, ve které jsme si vyzkoušeli přenášet cukr na lžíci nebo třeba vodu v panákové skleničce. Také tam bylo stanoviště primárně na pamatování, kde jsme si museli zapamatovat kódy a následně je zapsat na tabulku. Nejnáročnější byly kódy. U stanoviště s vodou nám to ještě ztížili umpalumpové, kteří do nás během hry strkali a podkopávali nám nohy. I tak jsme však dokázali vylily něco do týmového kelímku. U cukru jsme se hodně vyčerpali, a tak jsme šli na oběd a znovu nasáli energii.
Po obědě jsme se přesunuli do další místnosti, která se jmenovala “sušenková poušť”. Tam jsme sbírali ingredience do těsta a následně poskládali do sušenek. Také jsme se seznámili s Cookinou Sušenou, která nám celou hru vysvětlila. Poté jsme měli svačinu a po ní oddílovou činnost. Dnešek byl velmi náročný a doufáme, že nám to v příštích dnech pořád půjde a že neklesneme v žebříčku. PS: hodil by se den odpočinku 🙂“
(Zápis z deníku žlutého týmu Čokoládoví banánci)
pátý den:
Fotky zde: https://rajce.net/album/uhVQVMPgjvlcD3eu
Bez čokolády jsou zoufalí profíci z domova i zahraničí
Továrna dál bojuje s nedostatkem čokolády. Rady už si neví ani ti nejlepší odborníci na sladkosti. Například profesorce Sladkokysle nahořklé se postupně poztrácely základní příchutě a ona teď vůbec nedokáže vyrábět ty ojedinělé a originální. Naše týmy proto poprosila, aby jí s tím pomohli a zdá se, že laboratoř se podařilo znovu uvést do chodu. Bohužel pohroma postihla taky mléčný tobogán. Jeho správce, bulharský maník Tobogič Skluzka, je v koncích. Nad mléčnou přehradou už není tobogán a tak není možné dodávat mléko na výrobu mléčné čokolády. Poprosil proto zaměstnance, aby mu pomohli tobogán znovu postavit. Nebyl to ale lehký úkol. Bylo potřeba zadržet dech a vylovit kusy tobogánu z přehrady. Potom taky sestavit tobogán a zajistit hladké přelití mléka. Naše týmy jsou ale čím dál tím víc zkušené a umpalumpům pomáhají opravdu obstojně. Tak snad taky brzy zjistí, jak vrátit do továrny čokoládu.
„Dnes jsme pomáhali profesorce z laboratoře příchutí. Museli jsme skládat základní příchutě a z nich ty speciální. V druhé části odpoledne jsme se potopily na dno mléčné přehrady a spravovali tobogán. V první hře se nám zas tak dobře nedařilo, ale ve druhé to už bylo mnohem lepší. Mimo to jsme se věnovali oddílovým aktivitám. Celý den jsme si moc užili a těším se na vyústění celotáborové hry a noční stezku. Pomohli jsme už spoustě Umpalumpů a tak věřím, že se nám co nevidět uvést továrnu znovu do chodu povede. A možná nám Willy dá nějakou tu čokoládu ochutnat.“
(Zápis z deníku tmavě modrého týmu Borůvkoví dortíčci)
Dnes jsme neměli rozcvičku, kvůli včerejší bojovce. Dnes jsme pomáhali paní vědkyni v laboratoři příchutí, kde jsme sbírali a vytvářeli poztrácené příchutě. Poté jsme měli oddílovou činnost, po obědě jsme pokračovali v oddílové činnosti. Po svačině jsme pomáhali Tobogičovi Skluzkovi stavěním tobogánu. Teď už budeme mít večeři a po večeři bude následovat vyhlášení.
PS: už nám chybí jen kousek a budeme mít tvůj recept.
(Zápis z deníku světle zeleného týmu Mentolky)
Dnes jsme dělali laboratoř příchutí. Bylo to o tom, že jsme sbírali různé příchutě například mango, malina, skořice atd… Bylo to strašná sranda a dost jsme se zlepšili. Z posledního místa na 5. až 4. místo. Pak přišel na místo Tobogič, ten nám vysvětlil jeho problém. První úkol byl, že jsme se všichni začli rukama hmatat v mléku a na hladině bylo písmeno a v mléku byly kameny a podle těch kamenech jsme zjistili kolikáté to je v tajence a pak jsme od toho všichni měli špinavé ruce. Další úkol byl vzít poslepu kus tobogánu, spojit ho a přilít vodu do kelímku, to se nám hodně povedlo a bylo to docela zábava. Lepší zábavu jsme snad nezažili a myslíme, že to vyhrajem, protože kdo je nejlepší? Tmavě zelený (Dubajiští čokoládíčci). Hodnocení: buchta byla moc výborná a krásně vláčná. Vedoucí jsou tady moc milý a včera ta bojovka úplně bomba, dost jsem se pobavili, sice jsem narazila do 5 stromů a kamenů, ale nevadí a ještě bych chtěla pochválit jídlo to už je úplně luxusní pochvala pro kuchařky.
(Zápis z deníku tmavě zeleného týmu Dubajští čokoládíčci)
„Co jsme zažily: dopoledne jsme pomáhali sbírat příchutě Umpalumpové svědkyni, čím jsme vytlačily Willyho konkurenci. Dále jsme pomáhali spravit mléčný tobogán panu Skluzkovi.
Náš názor: myslíme si že příchutě se nám povedly více než je zvykem. Avšak ještě více se nám povedla oprava tobogánu. Při této akci jsme byli velice spokojený s naším výkonem při zadržení dechu jelikož délka činila po odečtení 5 sekund 6:05 minut, Ale nakonec jsme potřebovali pouze 1:30 minut. Ale pozvedlo to sebevědomí týmu a jsme na sebe pyšní.“
(Zápis z deníku oranžového týmu Popelářské laskominky)
„Při dopoledním programu se nám dařilo a všichni z našeho týmu jsou nedočkaví a chtějí vidět výsledky co nejdříve. Nejlepší stanoviště v laboratoři příchutí bylo tam, kde měli být 3 lidi z jiných týmů a kdo vydrží nejdéle na jedné noze, vyhrál. Vymysleli jsme skvělou strategii, že dva hned ze začátku nohu dají na zem, čímž prohrají a ten, co vyhrál si uklidí cenu a vrátí se, aby zase pomohl jinému. Po této hře jsme měli oddílovou činnost a po obědě, po dalších oddílových hrách se nám už ale tolik nedařilo. Zamotali jsme se u kyblíku s falešným mlékem, ale na dalším stanovišti jsme vyrobili skvělý tobogán z různě tlustých a dlouhých trubiček a dokázali jsme naplnit všechny 3 kelímky. Těšíme se na další hry a hlavně na výsledky. Naději ještě pořád máme.“
(Zápis z deníku vínového týmu Pusinky)
Dnešek se nám opět nepovedl. Ráno jsme začali v laboratoři příchutí, kde jsme sice měli hodně základních příchutí, ale žádné speciální. Měli jsme jich odhadem asi 8. Byli jsme zoufalý, protože to je oproti ostatním týmům opravdu málo. Já jsem poté nabrala dobrou náladu no Kami. Po obědě jsme si šli zdřímnout a nabrat energii. Potom jsme navštívili pana Tobogiče z Bulharska v jeho disciplínách se nám také nedařilo. V hledání tajenky jsme byli pátí a celkem u Tobogiče jsme asi štěstí. Čtvrtka kelímku se nám totiž vylila, když jsme přelívali vodu tobogánem do jiného kelímku. Taky nás prý dnes ještě čeká večer hra v týmech. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne a třeba se nám bude konečně zase dařit.
(Zápis z deníku světle modrého týmu Lentilky)
„Červení:
Dnešek začal skvěle, protože jsme neměli rozcvičku. Snídaně byla stejně dobrá jako vždy. První hra byla laboratoř příchutí. Ze začátku jsme byli zmatení, ale pak jsme se už chytli. Potom jsme měli oddílové aktivity. K obědu byla květáková polévka a noky se sýrovou omáčkou a masem. Pak byly zase oddílové aktivity a pak celotáborová hra. Vstoupili jsme do místnosti Mléčný tobogán. Luštili jsme kód, zadržovali dech a stavili tobogán pro přenos vody. Pak jsme šli na véču a měli jsme špenát s knedlíkama a masem. Teď čekáme na vyhlášení výsledků z dnešního dne. Dnešek byl zábavný a kreativní.“
(Zápis z deníku červeného týmu Marmelády)
„Dnes jsme neměli rozcvičku, takže jsme se konečně docela vyspali. Po snídani, která byla jako vždy dokonale dobrá, jsme se odebrali na sraz a zavítali do vědeckého světa. Tam jsme poznali nové, zajímavé a unikátní příchutě. Tam se nám moc nedařilo. Po těchto aktivitách jsme šli vyrábět piškvorky, byla to celkem pečlivá práce. Oběd byl docela dobrý, ale určitě né nejlepší. Po poledním jsme se žlutým týmem vydali do místnosti zvanou Mléčný tobogán. Pomáhali jsme dostat tobogán na hladinu mléčného bazénu. To se nám ze začátku nedařilo, ale poté jsme docela zabodovali. Těšíme se na vyhlášení. S pozdravem Banánci v čokoládě.“
(Zápis z deníku žlutého týmu Čokoládoví banánci)
šestý den:
Fotky zde: https://rajce.net/album/3THBEYQ7w2EtEIF3
Tajný recept na Wonkovu čokoládu zachráněn
Zdá se, že noví zaměstnanci už prohledali většinu místností továrny. Přesto ale ještě recept nemají. Některé místnosti jim ale ještě zbývala. Dopoledne se proto všechny týmy vydaly na cukrkáry. Závodní dráha Fofrníka cukrobleska byla složitá. Křižovaly jí závory a postrachem byl taky trestný slalom mezi lízátky. Všechny závodní stáje cukrkár si ale vedly skvěle. Tankovalo se o sto šest, safetycary jezdily jak jen mohly, a hlavně do toho všichni dali maximum.
V závěru dne se pak všechny týmy daly do luštění. V každé místnosti totiž získaly indicii, šifru a její řešení je dovedlo až ke kódu pro otevření trezoru. Nebyly to ale jednoduché šifry. Všem se tak kouřilo z hlav a postupně se dozvídali důležité informace. Na pomoc jim ještě přispěchali správci jednotlivých místností, kteří jim nabídli několik nápověd. S výsledným kódem pak týmy vyrazily za umpalumpy, kteří se pokusili trezor otevřít. A vida, povedlo se! Zkrátka jsou to šikulové. Recept na čokoládu je zachráněn a celá továrna se tak zase může vrátit do provozu. Čarokvětce tak znovu porostou rostliny, Pendrekýna se přestane ztrácet v pralese a Tobogič bude moct dál dodávat mléko pro mléčnou čokoládu. Velkou radost měl ale hlavně samotný Willy Wonka. Dětem proto ve svém závěrečném proslovu poděkoval a každého odměnil pravou čokoládou Willyho Wonky.
